Ať už se jedná o komerční argument nebo vědeckou realitu, o „francouzském paradoxu" se stále mluví. Je tento třicet let starý fenomén, který vychvaluje výhody bohaté stravy doprovázené střídmou konzumací vína, stále v módě?
Co je francouzský paradox?
Teorii „francouzského paradoxu" vypracovali na počátku 90. let vědci Serge Renaud a Michel de Lorgeril. Na 45. světovém vinařském kongresu v Dijonu v říjnu 2024 uspořádala společnost Vin et Société konferenci věnovanou tomuto stále živému tématu.
Fenomén je platný zejména pro jihozápadní Francii, kde díky stravě založené na kachním konfitu, husím sádle a dobrém červeném víně bohatém na třísloviny rodí silní a odolní lidé, kteří netrpí kardiovaskulárními chorobami — počet infarktů je zde čtyřikrát nižší než ve Spojených státech a průměrná délka života je o 10 let vyšší než u obyvatel severovýchodní Francie. Klíčovou roli hraje resveratrol, sloučenina ze skupiny polyfenolů obsažená v červeném víně s obzvláště ochrannými účinky.
Metodologické otazníky
Koncept francouzského paradoxu byl v minulosti zejména v USA velmi populární, přestože související studie byly často zpochybňovány. Kritika se soustředila na metodologické chyby — například na skutečnost, že referenční skupina abstinentů zahrnovala příležitostné pijáky nebo bývalé alkoholiky, a že nebyly zohledněny faktory jako věk, pohlaví nebo kouření.
„Skutečný význam francouzského paradoxu přesahuje rámec konzumace alkoholu," říká Samuel Montgermont, prezident společnosti Vin et Société. „Francouzský paradox je soubor stravovacích a společenských návyků — a právě v rámci této celkové logiky může mít umírněná konzumace příznivý vliv na kardiovaskulární onemocnění."
Heslo: střídmost
Francouzský paradox „dnes není stejný jako ten z 90. let". Před třiceti lety se předpokládal příznivý účinek konzumace až pěti sklenic denně. Dnes se hovoří o víně jako o součásti opatření snižujících riziko chorob kardiovaskulárního systému. Umírněná konzumace je definována jako dvě skleničky denně — ne však každý den a ne více než 8 skleniček týdně — jako součást vyvážené stravy.
Co říká výzkum?
Společnost BDO Advisory vyhodnotila metodou GRADE více než 235 studií publikovaných v letech 2007–2024, včetně 74 studií o kardiovaskulárních onemocněních. Umírněná konzumace vína se jeví jako prospěšná u infarktu myokardu, ischemické choroby srdeční, náhlé srdeční smrti a diabetu. Analýza 600 000 konzumentů z roku 2018 prokázala snížení rizika infarktu o 7 % při konzumaci 8–16 sklenic týdně.
Na druhou stranu, pokud jde o riziko hypertenze, je konzumace vína škodlivá i při nízkých dávkách. U dalších onemocnění — mrtvice, fibrilace síní, arytmie — je vliv mírné konzumace neutrální nebo dosud nerozhodný. Závěr je jasný: k potvrzení výsledků jsou potřeba kvalitnější a cílenější studie zaměřené speciálně na víno.
Jedno však platí bez ohledu na vědu — sklenička kvalitního francouzského vína přináší radost. A radost ke zdraví rozhodně přispívá.
Mimochodem: francouzský paradox není jen o víně — je o celém způsobu života. Dobré jídlo, kvalitní víno, čas strávený u stolu s přáteli. Možná právě to je ten skutečný recept na dlouhý život.
Zdroj: La Revue des Vins de France