Také jste to zažili? Koupíte si láhev dobrého vína a celou dobu se těšíte na okamžik, až si jej budete s přáteli v klidu a pohodě vychutnávat. A když konečně ta toužebně očekávaná chvilka nastane, slavnostně otevíráte láhev, víno pomalu naléváte do skleniček, se zvědavostí boříte nos do jejího hrdla, abyste nasáli aroma vybraného moku...a v tom Vás místo okouzlující vůně květin nebo koření udeří do nosu cizí nepříjemný pach a máte po radosti. Může to být právě korková vada vína. Pojďme se společně podívat na to, jak vada vzniká a jak ji bezpečně poznáme.
Co je to "korek" ve víně?
Příčina této vady je chemická sloučenina chloru, která se nazývá "2,4,6-trichloranisol" neboli zkráceně TCA. Je to produkt látkové výměny jedné skupiny plísní, které se vyživují sloučeninami chloru. Plísně se usazují v pletivech korku, tzv. "lenticelách" při zpracování kůry korkového dubu. Plísně patří k běžné flóře v porostech korkových dubů s není tedy nic zvláštního, že žijí dále i v kůře korkovníku, která byla oddělena od kmene. Kůra se před dalším zpracováním desinfikuje a kultury plísní jsou při tomto procesu zničeny - proces však není dokonalý a velmi malé procento plísní zůstává uvězněno v lenticelách korku i po těchto úpravách. Plíseň sama o sobě však není ani nebezpečná, ani nepříjemná - dokud se k ní nedostane chlor, ani si jí nevšimneme. Nebezpečí kontaminace chlorem číhá na každém kroku - chlor se používá k desinfekci vody nebo je obsažen v čistících prostředcích, které jsou využívány při čištění přepravních palet, aut, skladů nebo i domácností. Může tedy velmi lehce dojít k tomu, že v korkové zátce i přes důkladnou desinfekci zůstane několik spor plísně, ke kterým se v průběhu přepravy nebo skladování dostane molekula chloru. Plíseň si na molekule chloru s radostí pochutná a jako vedlejší produkt vzniká nechtěný trichloranisol, který následně více či méně kontaminuje víno, které přichází do styku s korkovou zátkou.
Jak bezpečně poznám korek ve víně?
Víno napadené korkovou vadou nepoznáme, dokud láhev neotevřeme. Ani plesnivá nebo provlhlá zátka totiž nesvědčí o tom, že je víno infikované. Infikované víno nemění barvu, takže ani okem vadu nepoznáme. Korková pachuť je vnímatelná nejprve čichem
- víno je cítit zatuchlinou, bývá nahořklé až trpké a nepříjemná pachuť překrývá ovocnost a vinnou vůni. Vadu můžeme poznat lehkým přičichnutím ke korku, vytaženému z láhve - pokud je však víno napadeno pouze slabě, nemusíme vadu při prvním přičichnutí ani postřehnout. Pokud však víno ochutnáme a máme v ústech přetrvávající nahořklou, tříslovinnou pachuť, měli bychom se mít na pozoru. Bezpečně napadení vína touto vadou poznáme, pokud víno naředíme vodou: do sklenice nalijeme cca 0,5 dl vína a přilijeme zhruba stejné množství vody. Skleničku zakryjeme na několik sekund dlaní a promícháme - znovu přičichneme, ve spojení s vodou ucítíme tuto vadu v mnohem intenzivnější míře.
Co dělat s vadným vínem?
Přestože výrobci korkových zátek neustále inovují své výrobní procesy, využívají nové a stále účinnější impregnační postupy, enzymy nebo mikrovlnné záření k minimalizaci rizika vzniku korkové vady, nedokáží jej odstranit úplně. Odhaduje se, že zhruba 3-4% vín, uzavřených korkovou zátkou, je postiženo touto vadou. Pokud na takové víno narazíte, nebojte se jej reklamovat. Jedná se o prokazatelnou vadu zboží, žádejte tedy o jeho výměnu nebo vrácení peněz.
Nechcete riskovat a chcete 100% garanci vína bez korkové vady? V tomto případě se budete muset spokojit s alternativním balením nebo uzávěrem - vína v plastových Bag in Boxech, vína uzavřená plastovou zátkou nebo kovovým šroubovým uzávěrem touto vadou rozhodně trpět nebudou.