➤JAKÉ JSOU DRUHY RŮŽOVÝCH VÍN

Určitě jste si všimli, že růžová vína mívají různě intenzivní růžovou barvu - stačí si porovnat třeba lehké letní rosé z Languedocu nebo sytě jahodový Clairet z Bordeaux (viz naše nabídka růžových vín). Intenzita barvy je dána jednak volbou odrůdy nebo odrůd, ze kterých se víno vyrábí, ale zejména pak způsobem zpracování vína. Pro výrobu růžových vín se používají následující způsoby vinifikace:

1. Smíchání bílého a červeného vína - ačkoliv je tato metoda logicky nejsnadnější, pro výrobu kvalitních vín se většinou nepoužívá. V zemích Evropské unie je tento způsob výroby růžových vín dokonce zakázán - s výjimkou  přípravy šampaňských rosé, kde je mísení vín oficiálně povoleno. Častěji se s tímto způsobem výroby setkáme u levnějších ovocných růžových vín z jižní Afriky, Argentiny, Chile nebo třeba z Austrálie. 

2. Metoda přímého lisování - tato technika je v podstatě shodná se způsobem výroby bílého vína. Spočívá v přímém vylisování celých nebo částečně odzrněných modrých hroznů ihned po sklizni. Jemným lisováním za použití mírného tlaku je ze slupek bobulí uvolňováno barvivo, které vytékající mošt obarví narůžovo. Mošt je po vylisování přečerpán do sudu nebo nádrže, kde proběhne fermentace. V tomto případě jsou vyrobená růžová vína světlejší barvy, jsou subtilnější a mívají spíše lososovou barvu. V Česku se pro tento typ vína používá označení "rosé" nebo "klaret".

3. Metoda výroby růžových vín macerací - při použití této metody se rmut modrých hroznů (tj. narušené slupky bobulí hroznů bez třapin s vytékajícím moštem) nechají krátce macerovat v sudu nebo v jiné nádrži. Při maceraci se do moštu z narušených slupek bobulí uvolňují aromata a pigmenty barviva, které mošt obarví dorůžova. Tato macerace probíhá v zásadě ještě před začátkem fermentace. Poté se rmut odseparuje lisováním a mošt se nechá samostatně kvasit při nízké teplotě (18-20oC). Touto metodou dochází k maximálnímu zachování aromat hroznů v získaném moštu.

4. Metoda zvaná "saignée" - tento způsob vymysleli vinaři ve Francii, aby si tak trochu usnadnili práci ve sklepě. Dnes se mezi vinaři vede vášnivá polemika o využívání této metody, pravdou však zůstává, že metoda "saignée" je hojně využívána také pro výrobu velmi kvalitních růžových vín. "Saignée" doslova znamená krvácení a metoda spočívá v tom, že se hrozny po sklizni odzrní, bobule se naruší a připraví se rmut na výrobu červeného vína. Nechá se krátce macerovat a poté se část na růžovo obarveného moštu přečerpá do jiné nádoby, kde proběhne fermentace růžového vína. Zbytek rmutu zůstává v nádobě a použije se k výrobě červeného vína, které tak získá mnohem více extraktu, barvy a tříslovin.

5. Další typ růžového vína se nazývá francouzský "Clairet", který je specialitou regionu Bordeaux (pozor, nezaměňujte český název pro světlé růžové víno "klaret" a francouzské sytě růžové víno "clairet"). Bordeauxský Clairet je růžové víno sytě malinové barvy, které bylo vyrobeno metodou macerace nebo "saigné". Na rozdíl od klasického rosé trvala délka macerace nebo saignéé mnohem déle, uvádí se 12-48 hodin, v závislosti na zralosti hroznů. Více se o bordeuxských vínech Clairet dozvíte ZDE.

Poznámka: Aby těch zmatků kolem klaretu a clairetu nebylo málo, existuje ještě bílá odrůda révy vinné, která se nazývá Clairette a pěstuje se ve francouzském regionu údolí Rhôny. Ale o ní zase příště...