Luc Faure - Clairette de Die, Pur Muscat, Blanc
Kód: 7134Související produkty
Detailní popis produktu
Rodinné vinařství, které dnes vede Luc Faure navazuje na tradici šesti generací vinařů, kteří se věnují pěstování révy a výrobě vína ve Vercheny, malé vesničce v horském departementu Drôme v podhůří francouzských Alp. Vinařství je držitelem certifikátu HVE („Haute Valeur Environnementale“ – vysoká ekologická hodnota), který potvrzuje šetrný přístup k životnímu prostředí při práci na vinici. Aby se co nejlépe projevil charakter terroiru, jsou vinice obhospodařovány a výnosy regulovány krátkým řezem. Sklizeň se stále provádí ručně a kvašení, které začíná v nerezových nádržích s regulovanou teplotou, přirozeně pokračuje v lahvích v chladu klenutých sklepů vinařství z roku 1830, které byly ve své době postaveny jako úložiště největších sudů v regionu.
Clairette de Die je šumivá specialita z výše položených vinic, obklopujících řeku Drôme v severovýchodní části údolí řeky Rhôny, která se již po staletí vyrábí stále stejnou metodou, zvanou "Méthode dioise ancéstrale". Vznikají tak unikátní, výrazně aromatická a ovocitá šumivá vína s nízkým obsahem alkoholu a lahodným zbytkovým cukrem.
Toto přírodně šumivé víno bylo vyrobeno z hroznů z nejlepších, jižně orientovaných parcel, pokrytých opukou, ve které vyniká odrůda Muscat. Má zářivou zlatou barvu se stříbrnými odlesky. Ve vůni najdeme intenzivní exotické tóny liči, růží, marakuji, manga a banánů, chuť je lahodně sladká s příjemným perlením, citrusovými a exotickými tóny. Závěr je delší s ovocnými tóny grepu a broskví. Výborně doprovodí ovocné, čokoládové nebo krémové dezerty, hodí se také k celé řadě sýrů. Dokonalý soulad tvoří s klasickým francouzským dezertem "Babou" s rumem.
Vinifikace: Přírodní kvasinky, původní receptura výroby - bouřlivé kvašení po dobu jednoho týdne, dále pomalá fermentace za účasti přírodních kvasinek při řízené teplotě. Zastavení kvašení a lahvování před ukončením kvašení, druhotné kvašení zbytkového cukru probíhá v láhvi po dobu 4 měsíců, odstranění depotu, korková zátka s agrafou
| Sladkost | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | |
| Ovocnost | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | |
| Kyselinka | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | |
| Svěžest | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | |
| Perlení | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | |
| Tělo | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | |
| Alkohol | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | |
| Intenzita | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | |
| Komplexita | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | |
| Dochuť | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | |
| Harmonie | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | ◉ | |
| Archivace | do 2028 | |||||
Doplňkové parametry
| Kategorie: | Crémanty a ostatní šumivá vína |
|---|---|
| Barva & druh: | Bílé, Šumivé |
| Obsah cukru: | Polosuché |
| ? Způsob zrání: | Inertní technologie |
| Vinařská oblast: | Francie, Údolí Rhône |
| Subregion: | Valée du Rhône - Drôme |
| Apelace: | AOC Clairette de Die |
| Odrůdy: | 100% Muscat à Petits Grains |
| Ročník: | směs ročníků |
| Teplota podávání: | Vychlazeno 8-10°C |
| Objem láhve: | 0,75 l |
| Obsah alkoholu: | 8% |
Hodnocení produktu
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Diskuze
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Od úpatí Centrálního masivu až po Alpy, od Lyonu až po pobřeží Středozemního moře se táhnou rozsáhlé vinice v údolí řeky Rhôny. Na severu jsou vinice tvořeny žulovými půdami a jednoodrůdovými víny, na jihu najdeme vápencové podloží a pestrou paletou odrůd. Intenzita slunečního svitu, mnohem hojnější na jihu, a ostrý vítr "mistral", přispívají ke zdravému dozrávání hroznů. Oblíbenost odrůd, pěstovaných v údolí Rhôny, talent a angažovanost místních vinařů stojí za velkým úspěchem této vinařské oblasti.
➤ Projděte si na mapku údolí Rhôny
➤ Nabídka vín z údolí Rhôny v eshopu
➤ Darujte víno z údolí Rhôny v dárkovém balení
Údolí Rhôny je široký pás území, který po tisíciletí hloubilo koryto řeky až ke Středozemnímu moři. Na severu jsou žulové skály, které vznikly díky vulkanickým aktivitám Centrálního masivu před 300 milióny lety. Na jihu najdeme říční a mořské naplaveniny a vápencové útvary, které formují reliéf (jako jsou Dentelles de Montmirail, Mont Ventoux)
Geologické podmínky v údolí Rhôny
Žula - najdeme ji v severní části oblasti (Hermitage, Saint-Joseph, Cornas). Vína z těchto podloží jsou velmi minerální a vhodná k delší archivaci- Křemičité půdy (často ve formě písku) - na severu jsou tvořeny zvětráváním žuly a na jihu mořskými a říčními usazeninami (Châteauneuf-du-Pape, Lirac). Tento typ půdy dává vínům jemnost. Zejména na jihu najdeme tyto křemičité struktury ve formě tzv. "galets", velkých bílých oblázků (Châteauneuf-du-Pape, Lirac, Tavel), díky kterým dochází k fenoménu dozrávání hroznů také v noci, poté co kameny akumulují teplo denního slunečního svitu. Tento typ půdy dává plná, bohatá červená vína se zralými tříslovinami.
- Jílové půdy - na severu jsou tvořeny zvětráváním žuly (Hermitage, Saint-Joseph), na jihu to jsou jíly mořského nebo ledovcového původu (jižní část Côtes du Rhône, Gigondas, Vacqueyras). Jíl v půdě vyvažuje zejména teplo, akumulované do velkých kamenů a dává strukturovaná, bohatá vína.
- Vápencové půdy - najdeme v menší míře na severu jako pozůstatek ledovcových aktivit, mnohem častější jsou na jihu ve formě sedimentů, které tvoří také samotné skály v oblasti (Châteauneuf-du-Pape, Tavel, Coteaux-de-Die). Bílá a růžová vína jsou aromatická a udržují si dobrou svěžest. Červená vína jsou mnohem častější a jsou bohatá, plná kulatých tříslovin (Côtes du Rhône, Gigondas, Vacqueyras, Côtes-du-Ventoux).
Z historie vinařství v údolí řeky Rhôny
Podle dosavadních nálezů se domníváme, že réva vinná byla pěstována v oblasti Marseille již v 6.století p.n.l. Zánik říše římské sebou přinesl také útlum vinařství - velký rozvoj a osazování nových vinic přináší až přítomnost papeže v Avignonu ve 14.století. Vyrobená vína se spotřebovávají téměř výhradně v regionu. Koncem 19. století Phylloxera ničí velkou část vinic, po jejich novém osázení přichází krize - v té době vzniká v oblasti celá řada družstev, které jsou velmi aktivní dodnes.
Region sehrál velmi aktivní roli při zrození strukturovaných pravidel apelací ve Francii. Hrdina první světové války, baron Boiseaumairié, který vyženil vinice v Châteauneuf-du-Pape byl první, kdo vypracoval strukturovaná pravidla pro pěstování a výrobu vín ve svém regionu - tj. ohraničení oblasti, odrůdy, způsob jejich pěstování, minimální objem alkoholu, třídění hroznů při vinobraní, atd. Cílem bylo vytvořit garanci určitého standardu kvality nové "značky" - apelace. Tento přístup se baronovi podařilo prosadit a postupně se stal základem pro věhlasný francouzský apelační systém.