➤ PRŮVODCE DEGUSTACÍ VÍNA

 

Stává se vám, že ochutnáváte skvělé víno a chybí vám slova, která by popsala váš zážitek? Žádná degustace se neobejde bez vinařského slovníku – a čím je bohatší, tím lépe můžete víno popsat i porovnat. V tomto průvodci najdete postup degustace krok za krokem, náš aromatický kruh, vinařský slovník i profil vína s bodovou škálou. Degustujte jako profesionál!


Jak degustovat víno krok za krokem

Při degustaci patří zrakové, čichové a chuťové vjemy neodmyslitelně k sobě. Barva a vůně slouží k základnímu porozumění vínu, v ústech pak víno dostává další rozměr – texturu, svíravost a chuťové vjemy. Některé vlastnosti jsou znakem kvality, jiné spíše odhalují vady vína, jako kousavé travnaté tóny nebo pichlavé kyseliny. S chutí do toho!

1. Podívejte se. Nalijte víno do sklenky maximálně do 1/3 a prohlédněte si ho proti bílému pozadí. Je čiré, nebo kalné? Jakou má barvu a jak je sytá?

2. Zakružte a přivoňte. Nejdřív přivoňte ke klidnému vínu, pak jím ve sklence zakružte – víno se provzdušní a uvolní další aromata. Je vůně čistá? Jak je intenzivní? Co v ní poznáváte? Pomůže vám aromatický kruh.

3. Ochutnejte. Vezměte malý doušek a udělejte si první dojem. Důkladně se ale soustřeďte až na druhý doušek – tehdy si chuťové buňky na víno „zvyknou“ a vlastnosti vína posoudíte přesněji. Převalte víno po celém patře a vnímejte sladkost, kyseliny, třísloviny, alkohol a tělo.

4. Zhodnoťte. Jak dlouho chuť doznívá? Jsou všechny složky v rovnováze? Zapište si dojem a ohodnoťte víno podle profilu vína. Další doušky vám pomohou názor upřesnit – po vypití jedné skleničky však mohou být vaše smysly unavené.


Aromatický kruh: jak pojmenovat vůně vína

Aromatický kruh vína WiNAM – druhy aromat ve víně

Aromatický kruh vám pomůže najít správná slova pro to, co cítíte. Začněte uprostřed u hlavní skupiny aromat (ovocné, květinové, kořenité, rostlinné, balzámové, zemité, chemické, mikrobiologické), pokračujte do prostředního kruhu k užší skupině (například citrusy, bobule, tropické ovoce) a na vnějším okraji najdete konkrétní vůně – citron, černý rybíz, mango. Nemusíte poznat všechno najednou. I zkušení degustátoři začínají obecnou skupinou a teprve postupně se dostávají ke konkrétním vůním.


Vinařský slovník: co při degustaci hodnotíme

Degustace vína – vinařský slovníkNásledující pojmy vám pomohou víno popsat. U každé vlastnosti vyberte výraz, který nejlépe odpovídá vašemu vjemu. Stejné pojmy najdete i na zadní straně našeho degustačního průvodce, který přikládáme k degustačním sadám a dárkovým balením.

1. Vzhled: čiré – lehce opalizující (kromě přírodních vín) – kalné. Barva bílých vín: zelenkavá – citronová – zlatá – jantarová. Barva červených vín: fialová – rubínová – granátová – cihlová. Sytost barvy: bledá – střední – sytá.

2. Čistota vůně: čistá – lehce narušená – vadná. Mezi nejčastější vady vína patří ocet, plíseň, korek, oxidace, chemická rozpouštědla a myšina.

3. Intenzita vůně: vtíravá – velmi intenzivní – přiměřená – uzavřená – bez vůně

4. Kvalita vůně: komplexní – jemná – jednoduchá – fádní – nepříjemná – umělá

5. Druhy aromat:

primární (z hroznů): květinové – ovocné – rostlinné – kořenité
sekundární (z výroby): kvasnicové (pečivo, brioška) – mléčné (máslo, smetana) – dřevité – pražené (toast, káva) – vanilka
terciární (ze zrání): sušené ovoce – med – ořechy – houby – kůže – tabák – zemité – balzámové
specifické tóny (v nízké intenzitě nejsou vadou): redukční (zápalka, křemen) – Brett (stáj, zvěřina) – petrolej

6. Sladkost: suché – polosuché – polosladké – sladké – lepivé

7. Kyseliny: příliš kousavé – živé – vyvážené – ploché

8. Třísloviny a textura (svíravost, pocit na povrchu úst): žádné – hedvábí – satén – samet – mastek – prach – písek – piliny – hrubé jako smirkový papír

9. Alkohol: nízký – střední – vyšší – vysoký, pálivý

10. Tělo: hubené – lehké – střední – plné – opulentní

11. Persistence (délka dochuti): krátká – střední – dlouhá

12. Harmonie: harmonické – chybí tělo – mnoho/málo kyselin – alkoholické – drsné

13. Celková kvalita a styl: vynikající – velmi dobré – příjemné – průměrné – jednoduché – slabé – bez charakteru. Styl vína: jemné (elegantní, rafinované, delikátní) – vyvážené (harmonické, kulaté, sympatické) – výrazné (komplexní, plné, robustní) – neuhlazené (hrubé, agresivní, nevyvážené).


Profil vína: sestavte si profilovou mozaiku

Profil vína – degustační hodnoceníSlovník vám pomůže víno popsat, profil vám ho pomůže ohodnotit a porovnat. Každé vlastnosti přidělte 0–5 bodů podle toho, jak ji vnímáte – vznikne profilová mozaika, která vám napoví při závěrečném hodnocení. Otevřete si láhev dobrého francouzského vína a vyzkoušejte to. Na kartě v našich balíčcích najdete zkrácený profil s osmi základními vlastnostmi, zde je kompletní verze s vysvětlením každé položky.

Sladkost ◉◉◉◉◉
Ovocnost ◉◉◉◉◉
Kyseliny ◉◉◉◉◉
Svěžest ◉◉◉◉◉
Třísloviny ◉◉◉◉◉
Tělo ◉◉◉◉◉
Alkohol ◉◉◉◉◉
Perlení ◉◉◉◉◉
Intenzita ◉◉◉◉◉
Komplexita ◉◉◉◉◉
Persistence ◉◉◉◉◉
Harmonie ◉◉◉◉◉
Archivace 5 let

Ukázkový profil: svěží suché bílé víno s výraznými kyselinami, vhodné k archivaci zhruba 5 let.

1. Sladkost

Sladkost je chuť cukrů vnímaných ve víně. Způsobuje ji v první řadě zbytkový cukr, avšak u vín z dobře vyzrálých hroznů vnímáme jako sladkost i jejich ovocnost. Díky výrazné ovocné složce tak může i technicky suché víno chutnat jako polosuché. Sladkost je proto důležité vnímat v kontextu ostatních složek, nikoliv podle technického listu!

0 – Absolutně suché, bez jakéhokoliv pocitu sladkosti
1 – Suché s mírným pocitem ovocné sladkosti
2 – Suché s intenzivním pocitem ovocné sladkosti, odpovídá zhruba 4–5 g/l
3 – Polosuché se zřetelným zbytkovým cukrem, zhruba do 12–15 g/l, nebo suché s velmi intenzivním pocitem ovocné sladkosti
4 – Polosladké s výrazným pocitem sladkosti, zhruba do 45–50 g/l
5 – Velmi sladké, viskózní, sladkost se „lepí“ na rty a patro, cca nad 50 g/l

2. Ovocnost

Ovocnost posuzujeme podle toho, nakolik je ovocná složka zastoupena ve víně, jakou má intenzitu a kolik druhů ovoce dokážeme rozpoznat. Sledujeme nejen čerstvé, ale také sušené nebo kandované ovoce, případně marmeládové tóny.

0 – Absolutně žádné ovoce v chuti
1 – Stěží rozpoznáme 1–2 ovocné tóny
2 – Vnímáme ovocnou složku, rozpoznáme cca 2–3 druhy ovoce
3 – Bez problémů identifikujeme cca 3–5 druhů ovoce
4 – Intenzivní ovocná složka, identifikujeme 6–8 druhů ovoce
5 – Velmi výrazná, převažující ovocná složka, doslova plný košík ovoce

3. Kyseliny

Podíl kyselin posuzujeme podle toho, nakolik jsou kyseliny rozpoznatelné a jak se podílejí na struktuře vína. Pozor na sladká vína, kde může být pocit kyselin schovaný za vysokým cukrem! Kyseliny také podporují tvorbu slin – čím více kyselin, tím více slin v ústech přibývá.

0 – Nerozpoznatelné kyseliny
1 – Fádní, velmi nízký podíl kyselin
2 – Rozpoznatelný, nízký podíl kyselin
3 – Zřetelně rozpoznatelné, vyšší kyseliny
4 – Výrazné kyseliny, okamžitě rozeznatelné
5 – Velmi výrazné, řízné, převažující ocelové kyseliny

4. Svěžest

Svěžest vína souvisí s množstvím kyselin, které doprovázejí svěží tóny nepřezrálého, většinou citrusového ovoce, někdy i příjemná hořkost. Vzpomeňte si na mentolovou žvýkačku – a máte jasno!

0 – Žádné svěží citrusové tóny, stěží rozpoznatelné kyseliny
1 – Jen náznak svěžesti, velmi nízký podíl kyselin
2 – Rozpoznatelné tóny citrusového ovoce
3 – Zřetelné kyseliny s tóny 2–3 druhů ovoce nebo hořké složky
4 – Výrazné kyseliny doplněné 4–5 dobře rozpoznatelnými druhy ovoce nebo hořkou složkou
5 – Výrazné kyseliny s velmi intenzivními ovocnými tóny a hořkými složkami

5. Třísloviny

Třísloviny jsou důležitou složkou červených vín, do bílých vín se mohou dostat z dřevěných sudů. Působí svíravě na patře a na rozdíl od kyselin vysušují ústa. Mohou být nepříjemně drsné a škrábající, nebo naopak příjemně kulaté a sametově hebké. Drsné třísloviny v kombinaci s vysokými kyselinami dělají víno trpkým a nepříjemným.

0 – Absolutně žádné stopy tříslovin
1 – Delikátní stopy tříslovin, např. z dubového sudu
2 – Rozpoznatelné třísloviny s mírně svíravým pocitem na patře
3 – Zřetelné třísloviny se svíravým pocitem na patře a pocitem suchosti v hrdle
4 – Výrazné třísloviny, svíravý pocit a suchost v ústech
5 – Velmi výrazné třísloviny, silně svíravý pocit a sucho v ústech

6. Tělo

Tělo vína je vnímání strukturálních složek vína v ústech – málo tělnatá vína působí vodnatě, u tělnatých vín máme pocit, že by se dala kousat. K výraznému tělu přispívá alkohol, cukr, aromatické složky a zralé třísloviny. Plné tělo samo o sobě není měřítkem kvality: lehké víno může být stejně skvělé jako opulentní.

0 – Žádné tělo, dokonale vodnaté víno
1 – Hubené, vodnaté víno s minimálním pocitem těla a struktury
2 – Lehké tělo s pocitem několika strukturálních prvků
3 – Střední, kulaté tělo, které se projeví bezprostředně po napití
4 – Plné, bohaté víno s pocitem plnosti v ústech a bohatou strukturou
5 – Opulentní víno s bohatou strukturou a dojmem, že by se dalo kousat

7. Alkohol

Podíl alkoholu lze zjednodušeně posoudit podle procent na etiketě – pocit v ústech však může být jiný. U některých vín je alkohol dobře sladěn s ostatními složkami a nevyčnívá, u jiných doslova pálí, zejména po polknutí.

0 – Nealkoholické víno
1 – Lehké víno s nízkým obsahem alkoholu, téměř jej nevnímáme, do 11 % obj.
2 – Středně těžké víno, alkohol vnímáme jako mírný pocit tepla po polknutí, cca 12 % obj.
3 – Teplé víno, v ústech zahřeje, cca 13 % obj.
4 – Silné víno, po polknutí zůstává v ústech horký pocit, cca 14 % obj.
5 – Alkoholické, pálivé víno, 14,5 % obj. a více

8. Perlení

Perlení je výsadou šumivých vín – může se však objevit i v některých tichých přírodních vínech. Sledujeme jeho intenzitu a výdrž. Podle velikosti bublinek lze usuzovat na způsob výroby – velké bublinky naznačují sycení CO₂, velmi jemné bublinky ukazují na dlouhé zrání na kvasinkách.

0 – Žádné perlení (tiché víno)
1 – Delikátní, sotva rozeznatelné perlení (některá přírodní tichá vína)
2 – Bublinky rychle vyprchají, v ústech působí pichlavě až agresivně
3 – Bublinky stoupají ode dna „komínkem“, v ústech příjemně pohladí
4 – Intenzivní, dlouhotrvající perlení, v ústech záplava delikátních bublinek
5 – Velmi intenzivní, dlouhotrvající perlení, ústa zaplaví exploze krémové pěny

9. Intenzita vůně a chuti

Aromatičnost vína je dána odrůdou, způsobem vinifikace a stárnutím. Vína z aromatických odrůd by měla být výrazně aromatická, vína z méně aromatických odrůd získávají aroma zráním v sudech nebo lahvích. Pro stanovení stupně aromatičnosti čicháme k vínu ze vzdálenosti 15–20 cm.

0 – Bez vůně, necítíme žádné aroma
1 – Uzavřená, sotva rozpoznatelná vůně
2 – Rozpoznatelné aroma, zřetelně identifikovatelné 3–4 vůně
3 – Zřetelné, intenzivní aroma, rozeznatelných 6–8 vůní
4 – Výrazné, silné aroma se širokou škálou 8–10 vůní
5 – Velmi výrazné až vtíravé aroma, vůně udeří do nosu už z cca 30 cm, široká paleta vůní

10. Komplexita

Komplexita je jednou z nejatraktivnějších vlastností kvalitních vín. Komplexní vína mají ve vůni i chuti velmi pestrou paletu různých druhů aromat – primárních, sekundárních a terciárních. Komplexnímu vínu prospěje dekantace nebo alespoň „vydýchání“ otevřené láhve na vzduchu.

0 – Víno nemá žádné aroma
1 – Identifikace 2–3 aromat jednoho druhu (primární, sekundární, nebo terciární)
2 – Identifikace 4–6 aromat dvou druhů
3 – Identifikace více než 6 aromat dvou druhů
4 – Komplexní, široká paleta cca 10 vůní všech druhů
5 – Velmi široká paleta, bez problémů identifikovatelných 15–20 vůní všech druhů

11. Persistence (dochuť)

Dochuť je soubor vjemů, které vnímáme po spolknutí vína. Je významným indikátorem kvality – délka dochuti a doznívání příjemných vjemů vypovídá o tom, s jak kvalitním vínem máme co do činění.

0 – Nic, po polknutí nezůstává žádný vjem
1 – Velmi krátké víno, zachytíme jen letmý dojem, cca 2 vteřiny
2 – Krátké víno, zřetelně vnímáme dochuť, cca 4 vteřiny
3 – Střední dochuť alespoň dvou typů vůní, cca 7 vteřin
4 – Dlouhé víno, rozeznáme alespoň 3 typy vůní, dochuť trvá cca 15 vteřin
5 – Velmi dlouhé víno, dochuť vnímáme i několik minut, rozeznáváme širokou škálu vůní

12. Harmonie

Harmonie je podstatným atributem kvalitního vína – všechny složky by měly být v rovnováze. Sledujeme zejména poměr cukrů a ovocné složky ke kyselinám, rovnováhu kyselin a tříslovin a poměr hořkých látek a sladkosti. Žádná složka by neměla vystupovat samostatně a působit rušivě.

0 – Vystupuje pouze jedna složka, ostatní příliš nevnímáme
1 – Intenzivně pociťujeme 2 složky, které dominují a přehluší ostatní
2 – Všechny složky jsou vyrovnané, pouze jedna působí rušivě (např. alkohol, kyseliny)
3 – Všechny složky jsou vyrovnané, pouze jedna mírně vystupuje, nepůsobí však rušivě
4 – Harmonické víno, žádná ze složek nevyčnívá
5 – Skvěle vyvážené víno, dokonalé zastoupení a harmonie všech vjemů

13. Archivace

Některá vína jsou určena pro rychlou spotřebu do 2–3 let po lahvování, jiná je dobré vypít do 3–5 let. Existují však vína, která lze archivovat řadu let, nebo dokonce desetiletí. Taková vína musí mít „materiál“ – dostatek kyselin, kvalitních tříslovin a ovocných složek. Stárnutím v lahvi se ve víně vyvíjejí další aromatické složky a víno se tím výrazně zhodnocuje. U archivace proto neudělujeme body, ale odhadujeme počet let.


Kontext je klíč

Při hodnocení vždy berte v úvahu styl a původ vína. Stejné číslo na škále může u dvou různých vín znamenat úplně jiný zážitek.

Odrůda: Méně aromatické odrůdy (Merlot, Pinot Noir) nemají tak intenzivní vůni jako aromatické (Sauvignon Blanc, Gewurztraminer). Nižší intenzita u nich není chybou.

Vinifikace: Vína z nerezových nádrží mají čistší, ovocnější profil, vína z barikových sudů získávají komplexitu (vanilka, toast, koření).

Sladkost: Sladká vína mají díky vyššímu obsahu cukru přirozeně bohatší tělo. U suchých vín naopak vnímaná sladkost pochází hlavně ze zralého ovoce a alkoholu – nejde o cukr.


Časté otázky k degustaci vína

Kolik vín ochutnat najednou?

Pro domácí degustaci jsou ideální 3–6 vín. Rozdíly mezi nimi vyniknou mnohem lépe než u samostatné láhve a smysly se ještě neunaví. Na jeden vzorek stačí 30–50 ml.

V jakém pořadí víno degustovat?

Od lehkých k plným, od suchých ke sladkým a od mladých ke starším. Šumivá vína zařaďte na začátek, bílá před červená a sladká vína až na konec.

Při jaké teplotě víno degustovat?

Šumivá vína 6–8 °C, lehká bílá a rosé 8–10 °C, plná bílá 10–13 °C, lehká červená 12–14 °C a plná červená 16–18 °C. Příliš studené víno potlačí vůni, příliš teplé zdůrazní alkohol.

Jakou sklenku zvolit?

Nejlépe tenkostěnnou sklenku tvaru tulipánu, která se směrem nahoru zužuje a soustředí vůni. Plňte ji maximálně do 1/3, aby šlo vínem kroužit.

Mám víno polykat, nebo plivat?

Při degustaci několika vín profesionálové víno vyplivují, aby zůstali soustředění. Doma stačí brát malé doušky. Dochuť (persistenci) ale nejlépe posoudíte po spolknutí.

Čím neutralizovat chuť mezi víny?

Neperlivou vodou a kouskem bílého pečiva. Vyhněte se výrazným jídlům, kávě a parfému, které vjemy zkreslí.


Vyzkoušejte to v praxi

Vinařský slovník i profil vína si nejlépe osvojíte při ochutnávce více vín najednou – rozdíly v textuře, aromatice i harmonii vyniknou ve srovnání mnohem víc. Přesně k tomu slouží degustační sada vín. Vyzkoušejte sadu červených vín nebo sadu bílých vín z různých francouzských regionů a popište každé víno vlastními slovy. Degustační průvodce s aromatickým kruhem v ní najdete zdarma.


Mimochodem: degustace není o tom být „správně“, nebo „špatně“ – neexistuje špatný popis vína, existuje jen nepopsané víno. Profil vína není závěrečná zkouška, je to mapa dobrodružství. Čím více vín ochutnáte, tím přesnější a bohatší bude a tím přirozeněji vám správná slova přijdou sama. Bonne dégustation !

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole