Stává se vám, že ochutnáváte skvělé víno a chybí vám slova, která by popsala váš zážitek? Žádná degustace se neobejde bez vinařského slovníku – a čím je bohatší, tím lépe můžete víno popsat i porovnat. V tomto průvodci najdete postup degustace krok za krokem, náš aromatický kruh, vinařský slovník i profil vína s bodovou škálou. Degustujte jako profesionál!
Ke stažení zdarma:
➤ Degustační průvodce s aromatickým kruhem (PDF, A5)
➤ Hodnoticí list pro 3 vín k vytištění (PDF, A4)
Jak degustovat víno krok za krokem
Při degustaci patří zrakové, čichové a chuťové vjemy neodmyslitelně k sobě. Barva a vůně slouží k základnímu porozumění vínu, v ústech pak víno dostává další rozměr – texturu, svíravost a chuťové vjemy. Některé vlastnosti jsou znakem kvality, jiné spíše odhalují vady vína, jako kousavé travnaté tóny nebo pichlavé kyseliny. S chutí do toho!
1. Podívejte se. Nalijte víno do sklenky maximálně do 1/3 a prohlédněte si ho proti bílému pozadí. Je čiré, nebo kalné? Jakou má barvu a jak je sytá?
2. Zakružte a přivoňte. Nejdřív přivoňte ke klidnému vínu, pak jím ve sklence zakružte – víno se provzdušní a uvolní další aromata. Je vůně čistá? Jak je intenzivní? Co v ní poznáváte? Pomůže vám aromatický kruh.
3. Ochutnejte. Vezměte malý doušek a udělejte si první dojem. Důkladně se ale soustřeďte až na druhý doušek – tehdy si chuťové buňky na víno „zvyknou“ a vlastnosti vína posoudíte přesněji. Převalte víno po celém patře a vnímejte sladkost, kyseliny, třísloviny, alkohol a tělo.
4. Zhodnoťte. Jak dlouho chuť doznívá? Jsou všechny složky v rovnováze? Zapište si dojem a ohodnoťte víno podle profilu vína. Další doušky vám pomohou názor upřesnit – po vypití jedné skleničky však mohou být vaše smysly unavené.
Aromatický kruh: jak pojmenovat vůně vína

Aromatický kruh vám pomůže najít správná slova pro to, co cítíte. Začněte uprostřed u hlavní skupiny aromat (ovocné, květinové, kořenité, rostlinné, balzámové, zemité, chemické, mikrobiologické), pokračujte do prostředního kruhu k užší skupině (například citrusy, bobule, tropické ovoce) a na vnějším okraji najdete konkrétní vůně – citron, černý rybíz, mango. Nemusíte poznat všechno najednou. I zkušení degustátoři začínají obecnou skupinou a teprve postupně se dostávají ke konkrétním vůním.
Vinařský slovník: co při degustaci hodnotíme
Následující pojmy vám pomohou víno popsat. U každé vlastnosti vyberte výraz, který nejlépe odpovídá vašemu vjemu. Stejné pojmy najdete i na zadní straně našeho degustačního průvodce, který přikládáme k degustačním sadám a dárkovým balením.
1. Vzhled: čiré – lehce opalizující (kromě přírodních vín) – kalné. Barva bílých vín: zelenkavá – citronová – zlatá – jantarová. Barva červených vín: fialová – rubínová – granátová – cihlová. Sytost barvy: bledá – střední – sytá.
2. Čistota vůně: čistá – lehce narušená – vadná. Mezi nejčastější vady vína patří ocet, plíseň, korek, oxidace, chemická rozpouštědla a myšina.
3. Intenzita vůně: vtíravá – velmi intenzivní – přiměřená – uzavřená – bez vůně
4. Kvalita vůně: komplexní – jemná – jednoduchá – fádní – nepříjemná – umělá
5. Druhy aromat:
6. Sladkost: suché – polosuché – polosladké – sladké – lepivé
7. Kyseliny: příliš kousavé – živé – vyvážené – ploché
8. Třísloviny a textura (svíravost, pocit na povrchu úst): žádné – hedvábí – satén – samet – mastek – prach – písek – piliny – hrubé jako smirkový papír
9. Alkohol: nízký – střední – vyšší – vysoký, pálivý
10. Tělo: hubené – lehké – střední – plné – opulentní
11. Persistence (délka dochuti): krátká – střední – dlouhá
12. Harmonie: harmonické – chybí tělo – mnoho/málo kyselin – alkoholické – drsné
13. Celková kvalita a styl: vynikající – velmi dobré – příjemné – průměrné – jednoduché – slabé – bez charakteru. Styl vína: jemné (elegantní, rafinované, delikátní) – vyvážené (harmonické, kulaté, sympatické) – výrazné (komplexní, plné, robustní) – neuhlazené (hrubé, agresivní, nevyvážené).
Profil vína: sestavte si profilovou mozaiku
Slovník vám pomůže víno popsat, profil vám ho pomůže ohodnotit a porovnat. Každé vlastnosti přidělte 0–5 bodů podle toho, jak ji vnímáte – vznikne profilová mozaika, která vám napoví při závěrečném hodnocení. Otevřete si láhev dobrého francouzského vína a vyzkoušejte to. Na kartě v našich balíčcích najdete zkrácený profil s osmi základními vlastnostmi, zde je kompletní verze s vysvětlením každé položky.
| Sladkost | ◉◉◉◉◉ |
| Ovocnost | ◉◉◉◉◉ |
| Kyseliny | ◉◉◉◉◉ |
| Svěžest | ◉◉◉◉◉ |
| Třísloviny | ◉◉◉◉◉ |
| Tělo | ◉◉◉◉◉ |
| Alkohol | ◉◉◉◉◉ |
| Perlení | ◉◉◉◉◉ |
| Intenzita | ◉◉◉◉◉ |
| Komplexita | ◉◉◉◉◉ |
| Persistence | ◉◉◉◉◉ |
| Harmonie | ◉◉◉◉◉ |
| Archivace | 5 let |
Ukázkový profil: svěží suché bílé víno s výraznými kyselinami, vhodné k archivaci zhruba 5 let.
1. Sladkost
Sladkost je chuť cukrů vnímaných ve víně. Způsobuje ji v první řadě zbytkový cukr, avšak u vín z dobře vyzrálých hroznů vnímáme jako sladkost i jejich ovocnost. Díky výrazné ovocné složce tak může i technicky suché víno chutnat jako polosuché. Sladkost je proto důležité vnímat v kontextu ostatních složek, nikoliv podle technického listu!
2. Ovocnost
Ovocnost posuzujeme podle toho, nakolik je ovocná složka zastoupena ve víně, jakou má intenzitu a kolik druhů ovoce dokážeme rozpoznat. Sledujeme nejen čerstvé, ale také sušené nebo kandované ovoce, případně marmeládové tóny.
3. Kyseliny
Podíl kyselin posuzujeme podle toho, nakolik jsou kyseliny rozpoznatelné a jak se podílejí na struktuře vína. Pozor na sladká vína, kde může být pocit kyselin schovaný za vysokým cukrem! Kyseliny také podporují tvorbu slin – čím více kyselin, tím více slin v ústech přibývá.
4. Svěžest
Svěžest vína souvisí s množstvím kyselin, které doprovázejí svěží tóny nepřezrálého, většinou citrusového ovoce, někdy i příjemná hořkost. Vzpomeňte si na mentolovou žvýkačku – a máte jasno!
5. Třísloviny
Třísloviny jsou důležitou složkou červených vín, do bílých vín se mohou dostat z dřevěných sudů. Působí svíravě na patře a na rozdíl od kyselin vysušují ústa. Mohou být nepříjemně drsné a škrábající, nebo naopak příjemně kulaté a sametově hebké. Drsné třísloviny v kombinaci s vysokými kyselinami dělají víno trpkým a nepříjemným.
6. Tělo
Tělo vína je vnímání strukturálních složek vína v ústech – málo tělnatá vína působí vodnatě, u tělnatých vín máme pocit, že by se dala kousat. K výraznému tělu přispívá alkohol, cukr, aromatické složky a zralé třísloviny. Plné tělo samo o sobě není měřítkem kvality: lehké víno může být stejně skvělé jako opulentní.
7. Alkohol
Podíl alkoholu lze zjednodušeně posoudit podle procent na etiketě – pocit v ústech však může být jiný. U některých vín je alkohol dobře sladěn s ostatními složkami a nevyčnívá, u jiných doslova pálí, zejména po polknutí.
8. Perlení
Perlení je výsadou šumivých vín – může se však objevit i v některých tichých přírodních vínech. Sledujeme jeho intenzitu a výdrž. Podle velikosti bublinek lze usuzovat na způsob výroby – velké bublinky naznačují sycení CO₂, velmi jemné bublinky ukazují na dlouhé zrání na kvasinkách.
9. Intenzita vůně a chuti
Aromatičnost vína je dána odrůdou, způsobem vinifikace a stárnutím. Vína z aromatických odrůd by měla být výrazně aromatická, vína z méně aromatických odrůd získávají aroma zráním v sudech nebo lahvích. Pro stanovení stupně aromatičnosti čicháme k vínu ze vzdálenosti 15–20 cm.
10. Komplexita
Komplexita je jednou z nejatraktivnějších vlastností kvalitních vín. Komplexní vína mají ve vůni i chuti velmi pestrou paletu různých druhů aromat – primárních, sekundárních a terciárních. Komplexnímu vínu prospěje dekantace nebo alespoň „vydýchání“ otevřené láhve na vzduchu.
11. Persistence (dochuť)
Dochuť je soubor vjemů, které vnímáme po spolknutí vína. Je významným indikátorem kvality – délka dochuti a doznívání příjemných vjemů vypovídá o tom, s jak kvalitním vínem máme co do činění.
12. Harmonie
Harmonie je podstatným atributem kvalitního vína – všechny složky by měly být v rovnováze. Sledujeme zejména poměr cukrů a ovocné složky ke kyselinám, rovnováhu kyselin a tříslovin a poměr hořkých látek a sladkosti. Žádná složka by neměla vystupovat samostatně a působit rušivě.
13. Archivace
Některá vína jsou určena pro rychlou spotřebu do 2–3 let po lahvování, jiná je dobré vypít do 3–5 let. Existují však vína, která lze archivovat řadu let, nebo dokonce desetiletí. Taková vína musí mít „materiál“ – dostatek kyselin, kvalitních tříslovin a ovocných složek. Stárnutím v lahvi se ve víně vyvíjejí další aromatické složky a víno se tím výrazně zhodnocuje. U archivace proto neudělujeme body, ale odhadujeme počet let.
Kontext je klíč
Při hodnocení vždy berte v úvahu styl a původ vína. Stejné číslo na škále může u dvou různých vín znamenat úplně jiný zážitek.
Odrůda: Méně aromatické odrůdy (Merlot, Pinot Noir) nemají tak intenzivní vůni jako aromatické (Sauvignon Blanc, Gewurztraminer). Nižší intenzita u nich není chybou.
Vinifikace: Vína z nerezových nádrží mají čistší, ovocnější profil, vína z barikových sudů získávají komplexitu (vanilka, toast, koření).
Sladkost: Sladká vína mají díky vyššímu obsahu cukru přirozeně bohatší tělo. U suchých vín naopak vnímaná sladkost pochází hlavně ze zralého ovoce a alkoholu – nejde o cukr.
Časté otázky k degustaci vína
Kolik vín ochutnat najednou?
Pro domácí degustaci jsou ideální 3–6 vín. Rozdíly mezi nimi vyniknou mnohem lépe než u samostatné láhve a smysly se ještě neunaví. Na jeden vzorek stačí 30–50 ml.
V jakém pořadí víno degustovat?
Od lehkých k plným, od suchých ke sladkým a od mladých ke starším. Šumivá vína zařaďte na začátek, bílá před červená a sladká vína až na konec.
Při jaké teplotě víno degustovat?
Šumivá vína 6–8 °C, lehká bílá a rosé 8–10 °C, plná bílá 10–13 °C, lehká červená 12–14 °C a plná červená 16–18 °C. Příliš studené víno potlačí vůni, příliš teplé zdůrazní alkohol.
Jakou sklenku zvolit?
Nejlépe tenkostěnnou sklenku tvaru tulipánu, která se směrem nahoru zužuje a soustředí vůni. Plňte ji maximálně do 1/3, aby šlo vínem kroužit.
Mám víno polykat, nebo plivat?
Při degustaci několika vín profesionálové víno vyplivují, aby zůstali soustředění. Doma stačí brát malé doušky. Dochuť (persistenci) ale nejlépe posoudíte po spolknutí.
Čím neutralizovat chuť mezi víny?
Neperlivou vodou a kouskem bílého pečiva. Vyhněte se výrazným jídlům, kávě a parfému, které vjemy zkreslí.
Vyzkoušejte to v praxi
Vinařský slovník i profil vína si nejlépe osvojíte při ochutnávce více vín najednou – rozdíly v textuře, aromatice i harmonii vyniknou ve srovnání mnohem víc. Přesně k tomu slouží degustační sada vín. Vyzkoušejte sadu červených vín nebo sadu bílých vín z různých francouzských regionů a popište každé víno vlastními slovy. Degustační průvodce s aromatickým kruhem v ní najdete zdarma.
Mimochodem: degustace není o tom být „správně“, nebo „špatně“ – neexistuje špatný popis vína, existuje jen nepopsané víno. Profil vína není závěrečná zkouška, je to mapa dobrodružství. Čím více vín ochutnáte, tím přesnější a bohatší bude a tím přirozeněji vám správná slova přijdou sama. Bonne dégustation !
