Domaine de Magalanne - Côtes du Rhône Rouge

Od úpatí Centrálního masivu až po Alpy, od Lyonu až po pobřeží Středozemního moře se táhnou rozsáhlé vinice v údolí řeky Rhôny. Na severu jsou vinice tvořeny žulovými půdami a jednoodrůdovými víny, na jihu najdeme vápencové podloží a pestrou paletu odrůd. Intenzita slunečního svitu, mnohem hojnější na jihu, a ostrý vítr „mistral“ přispívají ke zdravému dozrávání hroznů. Oblíbenost odrůd pěstovaných v údolí Rhôny, talent a angažovanost místních vinařů stojí za velkým úspěchem této vinařské oblasti.

➤  Projděte si mapku údolí Rhôny

➤  Nabídka vín z údolí Rhôny v e-shopu

➤  Darujte víno z údolí Rhôny – vyberte z našich dárkových vín

Údolí Rhôny je široký pás území, který po tisíciletí hloubilo koryto řeky až ke Středozemnímu moři. Na severu jsou žulové skály, které vznikly díky vulkanickým aktivitám Centrálního masivu před 300 miliony let. Na jihu najdeme říční a mořské naplaveniny a vápencové útvary, které formují reliéf (například Dentelles de Montmirail nebo Mont Ventoux).

Geologické podmínky v údolí Rhôny

Terroir údolí řeky Rhôny charakterizují 4 typy půd, které dávají základ velké rozmanitosti místních vín:

• Žula – najdeme ji v severní části oblasti (Hermitage, Saint-Joseph, Cornas). Vína z těchto podloží jsou velmi minerální a vhodná k delší archivaci.
• Křemičité půdy (často ve formě písku) – na severu vznikly zvětráváním žuly, na jihu z mořských a říčních usazenin (Châteauneuf-du-Pape, Lirac). Tento typ půdy dává vínům jemnost. Zejména na jihu najdeme křemičité struktury ve formě tzv. „galets“, velkých bílých oblázků (Châteauneuf-du-Pape, Lirac, Tavel). Kameny přes den akumulují teplo slunečního svitu, a hrozny tak dozrávají i v noci. Tento typ půdy dává plná, bohatá červená vína se zralými tříslovinami.
• Jílové půdy – na severu vznikly zvětráváním žuly (Hermitage, Saint-Joseph), na jihu jde o jíly mořského nebo ledovcového původu (jižní část Côtes du Rhône, Gigondas, Vacqueyras). Jíl vyvažuje teplo akumulované ve velkých kamenech a dává strukturovaná, bohatá vína.
• Vápencové půdy – v menší míře je najdeme na severu jako pozůstatek ledovcových aktivit, mnohem častější jsou na jihu ve formě sedimentů, které tvoří i samotné skály v oblasti (Châteauneuf-du-Pape, Tavel, Coteaux de Die). Bílá a růžová vína jsou aromatická a udržují si dobrou svěžest. Červená vína jsou mnohem častější a jsou bohatá, plná kulatých tříslovin (Côtes du Rhône, Gigondas, Vacqueyras, Ventoux).

Z historie vinařství v údolí řeky Rhôny

Podle dosavadních nálezů se réva vinná pěstovala v okolí Marseille již v 6. století př. n. l. Zánik říše římské s sebou přinesl útlum vinařství – velký rozvoj a osazování nových vinic přinesla až přítomnost papežů v Avignonu ve 14. století. Vyrobená vína se tehdy spotřebovávala téměř výhradně v regionu. Koncem 19. století zničila velkou část vinic mšička révokaz (Phylloxera) a po novém osázení přišla krize – v té době vznikla v oblasti celá řada družstev, která jsou velmi aktivní dodnes.

Region sehrál klíčovou roli při zrodu pravidel apelací ve Francii. Hrdina první světové války, baron Le Roy de Boiseaumarié, který přiženil vinice v Châteauneuf-du-Pape, jako první sepsal ucelená pravidla pro pěstování a výrobu vín ve svém regionu – vymezení oblasti, povolené odrůdy, způsob pěstování, minimální obsah alkoholu, třídění hroznů při vinobraní a další. Cílem bylo zaručit určitý standard kvality nové „značky“ – apelace. Baronovi se tento přístup podařilo prosadit a postupně se stal základem věhlasného francouzského apelačního systému.